Bali - 2. část - oslavy Kuninganu

Bali voní.
Dneska víc než jindy, protože je svátek Kuningan. Všichni Balijci jsou slavnostně vyšňořený, od nejmladších po nejstarší. Kuningan se slaví každých 210 dní. Což je podle balijského kalendáře jeden celý rok. Má 6 měsíců po 35 dnech. 

 Včera 10. 11. jsme přiletěli zpět na Bali a celý den jsme se aklimatizovali v Sanuru.  Ráno nás vyzvedává řidič Oky. Jedeme do Pura Klungkung.  Střechy pavilonů jsou zespodu vyzdobeny malbami s výjevy z balijských eposů. Náměstí je plné lidí, všichni pomalu kráčí do chrámu, aby se krátce pomodlili, a zapálili vonné tyčinky.  Pokračujeme do Goa Lawah, chrámu u netopýří jeskyně. 

 Pokladní umí trochu česky:

                   "Jak se máš?" 

"Si krasná"

a "Sarong potom vrátit".

Fasujeme sarong i průvodce, který nás tiše provádí, abychom nerušili ceremoniál. Nad vstupem do jeskyně visí mračno netopýrů. Dost smrděj.

Další zastávku děláme ve vodním paláci Ujung. Je tu jako v pohádce. Z jedné strany paláce je moře, z druhé hory. Balijci rozlišuji jen dva směry do hor (tam sídlí bohové a dobro) a k moři (tam naopak démoni a zlo).

Další vodní palác je Tirta Gangga. V nádherné zahradě je několik vodních bazénů, v některých plavou přežraní červení kapři, v jiných turisti. Palác byl v roce 1963 zničen výbuchem sopky Agung, ale byl znovu opraven. Nad zahradami je restaurace, dáváme si džus a koukáme dolů na ženy, jak přinášejí obětiny.

Dál se odkláníme od původního plánu navštívit chrám Besakih a volíme návštěvu jeho menšího příbuzného Pura Kehen.

Je už odpoledne, obřady skončily a jsme tady úplně samy. 

Cestou zpět jsme zataženy do obchůdku se sarongy, paní si stěžuje na pokles počtu turistů díky mediálním zprávam o aktivitách Agungu.

Poslední dnešní výsadek je v tradiční vesnici Penglipuran, tam jsme se náhodně nachomejtli k jedné jásajíci rodince. Podařilo se mi je vyfotit všechny ve vzduchu.

Vesnice je vyzdobena "brmbolci" (to je Jany slovo). 

Do domků se nechá vejít. Většinou mají na dvorku chrám nebo chrámek a obchůdek se suvenýry.

Cestou do Ubudu prší. Deštníky vyndaváme poprvé za celou dobu až na večerní procházku městečkem.