Bali - Ubud

Je neděle po Kuninganu, sváteční atmosféra ještě nevyprchala. Tradiční oblečení pro ženy je halenka (kebaya) přepásaná šerpou a sarong. Muži nosí delší bílé košile a sarong, nejčastěji bilý nebo se vzorem šachovnice, na hlavě mají uvázaný šátek.Hrobky králů Gunung Kawi jsou v soutěsce na březích malé říčky. Deset hrobek vysokých 7 m bylo vytesáno do skály v 11. století. Na jednom břehu jsou hrobky královen, na druhém krále a důležitejších královen. Vstupní okřidlená brána do chrámu je jakoby celek rozříznutý uprostřed a odtažený od sebe. Levá strana má znázorňovat zlo, smůlu, destrukci, a pravá dobro, štěstí, tvořivost. Člověk má procházet středem, aby poznal jednu i druhou stranu a měl by přijmout vše, co přichází. 

Vzor šachovnice opět znárzorňuje rovnováhu mezi dobrem a zlem.

V chrámu Tirta Empul jsou dva bazény s 30ti chrliči posvátné vody. Balijci sem přicházejí za rituální očistou. Dneska je tady rušno. Na nádvoří jsou skromné šatny se skříňkami na osobní věci.

Na košíčky s obětinami narazíte na Bali doslova na každém kroku. Hned ráno je slavnostně ustrojené ženy pokládají před chrám u domu nebo před obchod na ulici, prostě temeř "fšude". Součástí rituálu je zapálení vonné tyčinky a lehlkým mávnutím ruky American kouře přímo k bohům a nadpřirozeným bytostem.

V průběhu dne se košíčky rozšlapou chodci, rýži a jiné dobroty z nich vyzobají ptáci, nebo sežerou psi.

Tenhle bordýlek pak někdo nenápadně uklidí a vše se děje nanovo. K vidění jsou v košíčkách i peníze, jestli je ale někdo před vyhozením přebere..nevíme.Máme štěstí v Tirta Empul potkáváme rituální průvod, ve kterém muži s dýkami (kris) za pasem doprovázejí Baronga - krále duchů a velitele vojska dobra. Barong je mytologická kladná postava, proti němu vždy stojí Rangda - démon, královna, vůdkyně armády zlých čarodejnic.

Dál pokračujeme k jezeru Batur pod sopkou Batur. Naposledy bouchla v roce 2000. Černé lávové pole s obřími kameny a mrtvým porostem se táhne až k jezeru.Jdeme se koupat do vyhlášených horkých pramenů. Voda je teplá jak ve vaně a údajně je léčivá. Visíme na okraji bazénu a koukáme do jezera na rybky pod námi. Okolo bazénu jsou sošky slonů, kterým z chobotů tryskají proudy vody. Někteří sloni jsou lila, jiní třeba s květinovým vzorem. Lázně mají sólo bazény pro Indonésany a sólo pro turisty.

Dáváme si pozdní oběd na plovoucí palubě restaurace Apung s výhledem na mračna nad Baturem. Cestou do Ubudu prší. Období dešťů v Indonésii je do listopadu někdy do března.

13. 11. trávíme v Ubudu. Městečko uprostřed rýžových teras je centrem kulturního a duchovního života na Bali. 

V královské zahradě si fotime lotusy. Ční metr nad hladinou jezírek a jsou ftipný, po odkětu vypadají jako mikrofónky a nebo spršky. Zajímavostí lotusu je, že lístky jeho květů jsou pokryty drobnými krystalky, a proto se nedájí ušpinit tekutou nečistotou. 

Jdeme se podívat i do Monkey Forest - opičího pralesa. Park je překvapivě hezký, plný soch pokrytých zeleným mechem.

Makaků je tady mraky. Návštěvník se musí mít napozoru. Ukradnou vám všechno, brýle, foťák, mobil. Když budete mít v batohu banán, přijdete o banán i o batoh.

Cestu zpátky do ubytováni si zpříjemňujeme prohlídkou obchůdků s batikovanými sarongy, vyřezávanými předměty, nákupy a kávou. Zase leje, jsem durch, ještěže je teplo.

 Po masáži jseme na večeři do restaurace, kterou jsme našli na TripAdvisor, je 46 m od nás.

Náš slovník se zúžil na dvě slova: "krásný" a "mňam".